Příběh o tom proč nám život posílá do cesty určité lidi

Hari už od dětství toužil po duchovní cestě,ale narodil se hrubým hloupým lidem.Naléhavě prosil bohy: "pošlete mi učitele,aby mě odvedl z tohoto domu !"Jenže bohové ho nevyslyšeli.Otec mu předurčil finančně výhodný sňatek a Hari se musel oženit.Co se jeho ženy týče ,snad ani nemohl dopadnout hůř.Sávitrí byla rozmarná a panovačná žena.Dávala mu znát svou majetkovou převahu .Začala si s jedním hochem z města a on ,aby se nedopustil vraždy musel denně krotit hněv.Nebyla dobrou matkou dětem a on jim musel dávat lásky za dva.Posmívala se jeho zbožnosti.A pak jeho žena ochrnula a on jí věrně sloužil a snášel její nářky řadu let.

Tři dna po jejím pohřbu seděl sám v opuštěném domě a v tom vyšlehly ze zdi blesky .Před užaslým Harim stál sám bůh .

"Žádal jsi duchovního učitele.Chceš-li ještě stále budu tě učit ,tady jsem."

"Ach proč tak pozdě bože!"povzdechl Hari trpce. " Vždyť jsem již stařec nic už nedoženu !"

"Pozdě podivil se bůh ? Co to mluvíš ? Učil jsem tě přece celý život . Jmenoval jsem se Sávitrí . " ...................................................